Dr. Marko Razpet

Náša mama - uap 100-lítnc rajstua

Náša mama Marija se j radila u známnu deuice, 19. kimauca líta Gaspúdajga 1905, al pa pa kitajščmu kalíendru líta 4603 u známnu káče, tú j glih pret stu lítam, gar u Gelznkíerhnu (Gelsenkirchen) ntu Nímči. Tú j u Paruri (Ruhrgebiet), číer je an kop míst, ka se kár do'ržije met sába. Níen ata j bi Túone Planinc, ka j bi dama tam u Zagúrjeh, máma pa Jera Príezl, dama gar Zakrižam. Tiste cajte, pad rajnka Austo'rje, sa zla hadil dílat pa suítu, ntu Francje, Nímčje, Belgje, Amerika mpa tud do'rgam. Naneslu j taku, de j Túone glih takat kapau kúln tam gar n de se j uaženu n de sta imí an kop uatrúk. Marija j bla ta proua. Brati mpa sestríe sa j prajl Marihna, po'r nam dama u Planin je bla pa Marička. Tam gar u Nímči sa tud u šúla hadil, nímška seuíde, se drujih ni blu. Tú sa ble strúoge šúle, číer ih je marskešn tut pa rac al pa pa rit fásau, če j bi nauižn. Nímške špráhe mama nkul ni čest pazabila, čeprou sa po'ršl damou Zakriš, u Austo'rje, pa tistm, ka j púočlu dal u Sarajeuu, n prídn je zagredešálu med Francje mpa Nímčje. Túone j bi klican pad uarúožje n bi po'r kanúonah dal na súošč front, číer je zbalu n líta 1917 umrou u an bolnic gar blizu Celouca. Mama Jera j uastá sáma z uatrúcm. Láčnih ust je blu dama kajt, pa sa Marička, stára šestnajst lít, dál služit za písto'rna če na Panikue h ta Srejdnm za níki cajta. Je pa bla tud za díkla po'r Pstinari mpa Hadalinu Zakrižam, pa tut po'r Čídnku u Číeplezu. Mo'rbit je glih to ta prejkat srejče sajga kasnejšga mažá. Tú j blu pad Itálje. Duko'r se j dálu, j tut po'r društuu Zárja sadeluá. Tejčes sa zajegrál níki igo'r na šup. Púbau mpa deklíet je tam Zakrižam tejčes blu kajt. Patle j pa šla čez Rapalšč kanfin u Jugasláuje, u Maribor. Kajt púbau pa j služilu teljajnske sodáte da pa Libi mpa Abesini, tut múj stric pa mamn strán. U resnic je blu teh stricau ueč, pa sa že mladi pamo'rl. Adn je jemu še pecikl.

Tejčes je Uačánčeu Loure dílau kot knap ga u Franci, čest po'r nímščmu kanfinu. Takat je jeskau neuísta, pa j zuídeu, de j ana Zakrižajnka še lejdik. Pa sa se nkaku zmenil, da se j prešmuglna h nemu čegar, de sta se paračila. Uečkat sn pašlušau dama, ka sa gauaril uat Francje. Uamejnen sa bli Metz, Merlebach, Forbach, Stiring-Wendel, Saarbrücken. Blu j pa tam gar tud ueč Crklánau. Uečkat sa uamnil Anžigaučejga Ika, ka j bi nunc majm ta starejš brátam. Tri uatrače j radila Marička tam gar, patle j pa Dolfe le preueč graziu tam nauakúl, de sa pret ta druga uajska usi po'ršl damou, h Uačáncu u Planina. Gar je blu kajt anga mátrajne z usem tistm niuam, sínam n žuina, pa sma le prežuíl. Anga uatraka j radila še pret ta druga suetouna uajska gar po'r Uačáncu u Planin, duá bel patle, sret druge suetoune uajske tut tam gar, ka j blu rís hadú, ta zádn sn bi pa na uo'rst jest, štíer líta pa ta zádn nímšč hajk. Umo'rla je 6. suejčana líta Gaspúdajga 1988 u izolšč bolnic, ka sa bli že usi uatrac na sajm, anajst lít za sajm múožam.

Člajk, ka je na pou Zakrižán, na pou Padgúrc, se j le teškú zahuál za use, kár je nardila za nas. Prežuí je duí suetoun uajsk, žuí ntu Nímči, Austri, Itáli, u ta stár Jugáslaui, Franci, ta naj Jugasláui, le do'ržáue Slauenje ni učaká. Mama pa useglih ni pazabila pa damaču, pa crklajnsku gauarit n tud uana je pa sajm strašajnsku pamagá, de Crklajnsku naríčnu spletiše gre naprej. Dabra pajtica je zná spečt. Uatrac sma zmíeri dabil ana mičkena, če sma bli pridn. Glih tak sn marskešna pabráu tut uat ta stáre mame, ka j bla Niuarska gar u Garjeh, mpa strica Bernata, ka sta nazádne žuí n umo'rla gar u Cegalíetauš, tetam, stricam, brátam, sestram n usem drujm. Buh lúonaj!

[ Ata ]