Dr. Marko Razpet

Naš ata - 30 lít spaminau

Naš ata Loure se j radiu u známnu leua, 19. ta ueličga so'rpána líta Gaspúdajga 1900, al pa pa kitajskmu kalíendru líta 4598 u známnu padgáne, u místu Herne gar u Nímči. Tú j gar u Paruri (Ruhrgebiet), číer je an kop míst, ka se kár ukop do'ržije met sába. Na sajga patrúona, suetga Lourenca, je bi zla panasn. Rimláni sa ga mátral taku, de sa žijga pekl na anih želíznih gajtrah nad uagnem. Ka j bi uapečen pa an strán, je saje ráble žugau, de ga nej uapečeje še na ta druj strán. Padúoba tega suetnika je tud u Planin u cíerkui suetga Jáneza Ko'rstnika.

Tejčes je múj ta star uače Iuan dílau kot knap tam gar, ka rajnka Austo'rje ni mogla usem ldíem dát díla dama. Kajt ih je šlu pa suítu, tud not u Amerika, seuíde s šifam čez uelika luža. Na uím, či je Iuan spaznau ana Marija gar z Garij, s kíera se j parúoču n sta z Louretam uríet imí 8 uatrúk, kár ni blu za tiste cajte neč pasebnga. Use tele saje tete n strice sn paznau: Felipa, Bernata, Julka, Márta, Zefa mpa Franca. Sám ta narmlajš Marije, ka j umo'rla še čest mičkena, ne. Nisa se slikal prou kajtkat, sa pa ataue slike, ka sa zdej že stu lít stáre, prou imenitne. Ata j hadu u nímška šúla tejčes, ka sma to spádal še pat cesárje Franca Júžafa ta Prejga. Nímčje, číer se j Loure radiu, pa j imí sajga cesárje Uilhelma ta Drujga. Nímška špráha, ka se j je nauču, ni nkul pazábu n mu j uečkat po'ršla za prou. Če j jemu cajt, je práju, kaku j blu u šúl, číer sa tejčes še s pálca uatrače natoukl, če j blu tríba. Zmislu se j pa tut, de sa kot uatrac glíedal súnčn mo'rk. Guišna j bi tejst, ka j pa kalíendrah zapisan, de j bi 30. ta ueličga so'rpána papoudne líta Gaspúdajga 1905.

Ka j Gaurilo dal u Sarajeuu tistga Ferdinanda, ka j jemu cesárstua pauíerbat, z žena Zofka uríet ustrílu, se j začíe ta proua suetouna uojska. Iuan je j z družina, bo'rš ka se j pakazálu, de se boje začíel tam gar Nímci mpa Francúzi toučt, pamoknu damou na Crklajnsku u Austo'rje, číer je kupu an grunt gar u Planin. Loure ni jemu gmáha, se sa ga prot kancu uojske, stárga 17 lít, paklical h sodátam. Uečkat je pauídau, kaku sta z Mo'rtuiškm Lujzetam šla na ulák u Hudajužna. Ka j bla zima, sta u Zakúojc síedla usák na súj kufo'r n se pa líedu zapelá čedaluon u dalina. S cugam sta se pelá čez Jesenice u Jeblána, de sa tam imíl níki ibnh s puša mpa mašíerajn, patle sa ih pa pelál kár na súoška fronta. Ka sa po'r Kabaridu prebil fronta, sa se usul čedal pa Furlani, patle j blu pa uojske hmál kanc. Ka j mát zuídla, de j sin gre damou, mu j pahtí jet prút z anm lancam zejle čedaluon n ga trafila dal po'r planinskmu známnu. Tejst kufo'r, ka j uatslužu kot saniuc, se j še u majmu cajtu uáleu po'r Uačáncu gar pa isp. U nem je blu zapisanu, či use je bi z gaspádarjem.

Uojska j raspádla, ta žij sodáti sa šli damou, uaben Majsto'r ni bránu gríence, de sa Teljáni še bel kamút udárl gar pa gráp, ka sa jem uablubil náše kráje, če boje pamagál uíentat Austo'rje. Taku sa zasíedl suít uon čegar na Kládje, Uo'rhulce, da Mroulejga griča, Púrzna n taku naprej. Ka jem še tú ni blu dast, sa se pamok'ln uon čedal da Grúga mpa Júškauca. Pad rajnka Austo'rje se je pa náših uasíh še kár níki jegrálu mpa pílu, pa tut pa šúlah se j gauarilu pa damače. Pad Itálje j blu pa tega hmál kanc n tut stárm austriskm sodátam se ni dabru gadilu. Marskešn je j papihau čez gríenca pa suítu, al u Jugasláuje al pa kam do'rgam. Tut tist, ka sa píl n jegrál po'r prasuetnih društuah. Loure mpa ngoua žena Marička sta bla že med nem.

Loureta hmálu najdema not u Franci kot knápa, uače Iuan je pa dílau uon tam u Kanat. Zaslužu je tulkáj, de j lahk nakupu še níki suetá. Iuana nisn paznau, ka j umrou má pret ta druga suetouna uojska. Kaku j blu patle, ka se j Loure uaženu, na bom panauleu, ka j že zapisanu. Uat Francje nam je uídeu kajt pauídat. Tam je blu ueč Crklánau. Uečkat je uamínu 'Nžigajčejga Ika, ka j bi majm ta starejšm brátam za nunca. Sret ta druje suetoune uojske je bi paklican u Gradnikaua brigada. Tejčes se j mama dama mátra s 6 uatrakam. Še srejče, de j bla tut stára mát mpa níki druje žláhte. Loureta sa Nímci ujíel n ga ulíkl níkam čegar na Karúošku, číer sa ga panucal za usesúorte rabúte. Tam je blu še níki damačinau n Loure je s saje nímška špráha znau taku zasukat, de sa na kanc uojske po'ršl usi damou. Uečkat nam je ata pauídau, de j po'ršu damou h nagam pa ún strán, skús tunel rajblskga rudnika, ka se j še dálu.

U Planin je níki cajta dílau u rudniku bákra, zdej gar nat Ta Rejejm, nad kapíela suete Bárbare. Tam gar sta bli duí luk'n ntu jáma. S ta garejne se j po'ršlu uon na ta druj strán, po'r Šmičkari u Patplečeh. Ka sa kapajne tam gar čest uapstil, sa knápi patauejčm šli dílat u Ido'rje. Tam gar je tud učákau penzjúon. Ejnkat me je uzíeu s sába u Ido'rje, de sn uideu místa n rudniške naríedbe, s sestričnam sma pa šli an dan na špancíer uon čegar da Kabile n Deuiga ízera, Anu líta, ka sn bi mičken, je blu zla kajt snegá n sa ga mogl tut knápi gar pa Ido'ri čidat. Gar pat suetm 'Ntúonam ih je tejčes níki zasulu, tud ata. Na srejče sa use 'ršil. Kot uatrak sn bi bel mála ž nem, se j hadu damou le za nedejle. Ta proua penzje j dabiu, ka sn bi jest u četo'rtmu razríedu u Cíerknam. Uos cajt se j pa dama pa má kmetuálu. Ka j pa ata jemu uo'rlaup, pa še pasebnu. Da kruha nas je s cajtam use spráju.

Jest sn se mátrau z gimnázje gar u Ido'ri, kamo'r sn se 4 líta flousau s kuríera, za kár je šlu preci anga cajta. Ata m je pamágau, kuko'r m je lahk, de sn kampliu gimnázje mpa faks tam u Jeblán. Uos cajt je gaúru, kaku bi blu fajn, če b ad'n preuzíeu kmetíe. Kaku j danc s ta mičkenm kmetíem, lahk danc usák sám uit.

Na stára líta sta bla mama mpa ata bel samá gar po'r Uačáncu, palít je blu pa uabiskau tulkáj, de sa kár adn drujmu kluka padajál. Sa po'ršl, pa sa šli, pa je blu spíet use pa stárm, tu se práj bel práznu.

Naš ata j umrou pret 30 lítam gar po'r Uačáncu na kanc práznkau, ta 2. prasinca u lítu Gaspúdajmu 1977, kešn mísc pa tistm, ka sn jest uatslužu sodáte dal u Macedoni n ka sn bi tut sám že an cajt ata mpa že kešne 4 líta z diploma u uáržetu.

[ Mama ]